Moravští a Slezští Vlastenci

 Foto FB Kraj Vysočina 

Současné krajské uspořádání je drahé a neefektivní.

Brání přeshraniční spolupráci a vytváří vnitřní periferie, které budou do budoucna stále větší ekonomickou, sociální i politickou hrozbou.

Změně brání politická zbabělost i sobectví Prahy.

Kraj Vysočina zcela popírá historické hranice regionu. Ve stávající podobě se s ním neidentifikuje prakticky nikdo.

Kraj Vysočina zcela popírá historické hranice regionu.

Ve stávající podobě se s ním neidentifikuje prakticky nikdo. 

Nejen v souvislosti s řešením deficitu státního rozpočtu se znovu otevřela otázka počtu krajů, kterých je zbytečně mnoho, jsou natolik drahé a neefektivní, že samotní krajští politici si uvědomují jejich neduhy a pochybují o jejich užitečnosti.

K největší polistopadové chybě, jak to nazval před rokem Petr Pithart, se začínají vyjadřovat politici, odborníci i veřejnost z více stran. Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!

Jako první přišla na jaře poradní skupina vlády NERV s návrhem snížit počet krajů ze třinácti na osm a spolu s tím snížit i nesmyslně vysoký počet obcí, který se dlouhodobě ukazuje jako překážka v oblasti investic a rozvoje venkova.

V Ústeckém kraji, tedy regionu, kterému všichni nadále říkají Severní Čechy, postupně sílí hlasy pro změny názvu kraje.

Soukromé i veřejné instituce si totiž uvědomují, že název celku, se kterým se téměř nikdo vnitřně neztotožňuje, významně snižuje potenciál jeho rozvoje.

Nehledě na to, jak je směšné, když mají zástupci kraje s 800 tisíci obyvateli jakkoli spolupracovat se sousedním čtyřmilionovým Saskem.

Se smělejším návrhem přišel poslanec Miloš Nový (TOP 09), když navrhl zrušit Karlovarský kraj.

Není divu.

Kraj má přibližně stejný počet obyvatel jako město Ostrava nebo okres Budyšín (Bautzen) v sousední německé spolkové zemi Sasko.

Jeho zrušením by se ušetřily odhadem stovky milionů korun.

Představme si úspory, kdyby byly zrušeny další nesoběstačné a příliš malé kraje — například Vysočina.

Další kraje lze sloučit — z Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje je možné udělat kraje dva, na Moravě lze ze čtyř současných krajů — Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského a Vysočiny — vytvořit jeden, přičemž česká část Vysočiny by připadla do českých krajů.

Ve variantě osmi krajů, což by znamenalo pět krajů v Čechách, dva až tři na Moravě a ve Slezsku plus Praha, nebo v případě reformovaných čtyř „zemských“ krajů — Čechy, Morava, Moravskoslezsko a Praha — by šly jen provozní úspory do jednotek miliard.

Vedle toho celkové dlouhodobé úspory včetně zjednodušení systému čerpání evropských dotací, které dnes zajišťují slepence v podobě regionálních operačních programů, mohou znamenat i desítky miliard.

Pro všechny stávající strany je reforma krajského uspořádání nepopulárním tématem.

Ne že by nechtěly ušetřit, ale mají na krajích a pověřených městských úřadech stovky zasloužilých straníků a sympatizantů, kteří je podporují zezdola.

Kraje existují nikoli proto, že by byly dynamickými a funkčními jednotkami veřejné státní správy a samosprávy pro občany na rozvoj jejich regionů, ale proto, že jsou na regionální úrovni stavebním kamenem klientelismu.

 David Unger 

 ZDROJ  Moravský národ 

 © 2023-9/27  MSV INFO