JSOU ČEŠI A MORAVANÉ DVA ROZDÍLNÉ NÁRODY? VĚDCI NAŠLI ODPOVĚĎ DÍKY DNA
Čechy a Morava – oba územní celky toho mají mnoho společného. Jsou ale Češi a Moravané dva rozdílné národy? To je jedna z nejzajímavějších otázek, která hýbe myslí národa. Nyní máme odpověď, a to přímo z laboratoří vědců, kteří se pokusili rozplést tuto záhadu pomocí DNA.
Dva národy nebo jeden?
Dlouhá staletí sdílené historie od středověkých měst a hradů až po moderní urbanismus zanechala v genech obyvatel Čech a Moravy hluboké stopy. Genetické studie ukazují, že i přes úzké propojení mezi těmito dvěma skupinami jsou zde drobné genetické odlišnosti.
Rozhodně to není tak, že bychom mohli rozdělit Čechy a Moravany na základě nějakých zřetelných genetických rozdílů. Studie prováděné v posledních letech odhalily, že ačkoli jsou mezi oběma skupinami některé drobné genetické rozdíly, jsou velmi malé a jsou spíše důsledkem různých migračních proudů v průběhu tisíciletí než důkazem o existenci dvou zcela odlišných národů.
Průzkum genového složení obou skupin
Skupina výzkumníků pod vedením Dr. Milana Macka ml. z Fakultní nemocnice v Motole, podrobila detailnímu studiu genové složení obyvatel Čech a Moravy a odhalila určité, i když jen drobné, odchylky. Tyto genové nesrovnalosti nijak nesouvisejí s nemocemi, ale spíše naznačují různý původ a životní styl předků obou etnických skupin.
Vědci přišli z teorií o tom, jak to bylo s rozestoupením moře
Jak se mohlo před Mojžíšem rozestoupit moře: Simulace počasí zásadu vysvětluje
Dle zjištění výzkumníků je zhruba třetina populace v Čechách a na Moravě nositelem čistě slovanských genů. Zbytek obyvatelstva je genetická směs migrantů z různých oblastí, většinou Germánů a Keltů. Tato genetická různorodost nás činí jednou z nejrozmanitějších populací v Evropě. Analýza díle říká, že na Moravě je o něco více obyvatel s podílem slovanských kmenů, kdeto česká populace zase nese více krve gemánské.
Ovšem nejzajímavější objev přišel s odhalením, že přibližně 18 % Čechů jsou potomci původních obyvatel Evropy, jejichž původ sahá 35 000 let zpět až k dávným lovcům mamutů. Tito lidé žili na území dnešní moravské Pálavy, Polska a severního Rakouska. Byli nejen zkušenými lovci, ale také vynikajícími řemeslníky, jak dokládají nástroje a ozdoby, které vyráběli.
Život prvních obyvatel Evropy
Lovci mamutů byli mistři v lovu, dokázali přežít v nepříznivých podmínkách díky své dovednosti v lovu a přípravě potravy. Jejich zuby, které ukazují známky dobré výživy, svědčí o tom, že nikdy nezůstávali bez jídla. Jejich řemeslná zručnost byla vidět na účinných zbraních, které si sami vyráběli. Byli schopni chemickými procesy zpracovat a narovnat mamutí kel, z něhož poté vytvářeli kopí měřící přes dva metry.
Prapředek každého 5. Čecha prý lovil mamuty.
Vědci zkoumali, jak chutná mamutí maso: Pravděpodobně by jej nepozřel ani pes
Lovci mamutů se také vyznačovali výbornými stopovacími schopnostmi. Byli schopni bez problémů vystopovat jakékoliv zvíře. Lovili zvěř různé velikosti od zajíců, polárních lišek a vlků až po jeleny, soby, bizony a mamuty. Co se týče mamutů, tito lidé byli schopni využít téměř všechno, co jim obří tvorové mohli nabídnout. Mamutí kly se staly hodnotným materiálem pro výrobu sošek, ozdob a různých nástrojů.
Naše geny, naše historie
A tak, zatímco se naše historie a kultura mohou lišit v závislosti na tom, zda jsme Češi, nebo Moravané, naše DNA nám říká příběh o společném původu a společných předcích.
Nejvýznamnější je skutečnost, že tato genetická diverzita je důkazem našeho bohatého a pestrého dědictví, které nám umožnilo stát se tím, kým jsme dnes.
Zároveň nám dává možnost porozumět a ocenit naše odlišnosti a jedinečnost.
Zdroje: lidovky.cz, rozhlas.cz, dotyk.cz
ZDROJ
© 2023-10/15 MSV INFO