Moravští a Slezští Vlastenci

  Slezština je hrubá a zatím nepříliš spoutaná pravidly. 

Stále se mění a různí se region od regionu. Dříve byla pokládaná za pouhý dialekt polštiny, od pátku má ale blíže k přiznání statutu regionálního jazyka. 

V přelomovém hlasování – už osmém takovém v historii – to schválil polský Sejm. Slezština tak dostává šanci například na zápis do školních osnov. 

 Slezsko je regionem uhlí, dřiny, těžkého průmyslu, pohnutých osudů a především specifického jazyka. „Polsky je to ‚motyl‘, slezsky ‚szmaterlok‘, například. Nebo polsky ‚pączek‘ a slezsky ‚krepel‘ (kobliha). Polsky ‚plaszcz‘ nebo slezsky ‚mantel‘, tak jako se říká v českém Jablunkově,“ řekl polský europoslanec Łukasz Marcin Kohut.

Mix především polštiny a němčiny, s vlivem jidiš a češtiny, to je slezština. S Lukaszem Kohutem ji propaguje v úspěšné divadelní hře i herečka Grażyna Bułka.

Představení přibližuje minulost regionu, která je stejně jako divadelní scéna potemnělá. Slezsko snášelo pokusy o germanizaci, útlak Wehrmachtu i masivní sovětské deportace. Přesto si uchovalo vlastní identitu a právě jazyk. „Jsem Slezankou krví i kostmi. Když jsem byla malá, mluvila jsem jen slezsky, polsky jsem se naučila až ve škole,“ přiznala herečka Slezského divadla v Katovicích Grażyna Bułka.

Po léta proto usilovala o uznání slezštiny jako regionálního jazyka – tak, aby se například také mohla vyučovat ve školách. Ke Slezanům až doteď Varšava chovala nedůvěru, kvůli odlišnému jazyku se obávala separatismu. „Takové tendence ve Slezsku nejsou. Pokud hovoříme o autonomii, nemáme na mysli separatismus,“ prohlásila Jolanta Tamborová ze Slezské univerzity v Katowicích.

„Bývalá konzervativní vláda strany Právo a Spravedlnost uznání slezštiny zde v Sejmu vždy striktně odmítala. Že se časy změnily, ukazuje toto představení odehrané kompletně ve slezském jazyce, a to přímo v útrobách dolní komory,“ dodal zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

 Úspěch Slezanů 

 Grażyna Bułka teď společně zhruba se šesti sty tisíci dalšími obyvateli Polska, kteří se za Slezany považují, slaví. Sejm jim po třiceti letech snah a osmi legislativních pokusech vyhověl. Premiér Donald Tusk – sám příslušník kašubské menšiny – to před loňskými volbami zařadil mezi své hlavní sliby. „Dokončíme to, co se zdejším lidem zatím nepodařilo,“ prohlásil Tusk.

„Teď, aby to podepsal prezident. Je to pro nás, Slezany, jeden z mílových kroků,“ dodala herečka Bułka. Podle chystaného zákona by se slezština směla vyučovat na některých školách, využívat na úřadech nebo v osobních dokladech. Stát taky bude muset povinně dbát o zachování této specifické kultury.

 ZDROJ  Čt 24 

 © 2024-4/30  MSV INFO